Žijeme s teddy králíčky

Rok 2012: "Karlíci"

 

Nové souhrnné pojmenování našich chlupáčků "Karlíci" vzniklo naprosto spontánně. Jednoho rána se mi zdálo, že Matýsek nebyl tak akční, jako bývá. A protože po všech těch zdravotních peripetiích jsme hodně opatrní, pověřila jsem před odjezdem do práce Miloše, aby králíčky bedlivě sledoval. A hlavně, aby mi poslal zprávu, kdyby se cokoli dělo. Již během dopoledne mi přišla SMS: "Karlici delaj bordel. Mates pobobcil Pepine klec, vysypali 2 zachodky, roztahali koberecky a na kresle si ve vypranem pradle udelali pelech. Dafina si nacpala boudu do zachoda." Zasmála jsem se a ulevilo se mi, že všichni jsou v pořádku. A jméno "Karlíci" už jim zůstalo.

 

Pravda je taková, že ačkoli máme ušáky už tolik let, pořád se nám zdá, že inteligence jim neustále stoupá. Vzájemně se od sebe učí. A hlavně začali při lumpárnách spolupracovat. Jak spolupracovat? Představte si scénu z "Hvězdných válek", oblíbené šermířské souboje. Tak, a teď si místo hlavních postav představte Matýska, v zubech držící metrovou urvanou podlahovou lištu, kterou se mu podařilo dostat doprostřed obýváku, a Pepinku, též lištu v zubech, ovšem již kratší. A slavná scéna je tu! Kdo vyhraje? Dobro? Zlo? Pepinka? Matýsek? A pozemšťan si sedne na zadek a kouká na "Karlíky" s otevřenou pusou... A to nepřeháním.

Soused se nás před nedávnem zeptal: "Taky vám při luxování odpadávají podlahové lišty?" Miloš na to s přehledem odpověděl: "Ne. Jen karlíci s nimi občas šermujou..."  Takže jsme i před sousedy za cvoky :)

 

Když si vezmu, co všechno se od sebe dokázali naučit... Jen pár malých příkladů:

Matýsek, kdykoli zavelím: domů!, okamžitě, jako na povel, běží na záchůdek a předstírá, že musí kakat. Brzy tuto taktiku okoukala i Pepinka a krátce na to i Saaba. Potvůrky ví, že na záchůdku jsou nedotknutelní.

Pepinka k nám vždycky skáče na gauč a loudí mlsky. Prosí, boxuje, oňufává, líbe. Matýsek vždy decentně seděl pod gaučem. A pak si nejspíš řekl, že když to prochází Pepině, proč by nemohl i on...  Krátce po Matýskovi se na gauč naučila skákat i Saabuška. A to je opravdu co říci! Saaba je totiž naprosto neskákací králík. 3 roky ani neposkočila! Pak pozorovala Pepinu, pak Matýska... a pak naprosto s přehledem hop... a byla na gauči. A šup - a zase. Jako gumídek.

Patentem Saabušky vždy bylo panáčkování a loudění ňaminek. Saaba je schopná ve vzpřímené poloze po zadních projít kolem gauče, spíná přední tlapky a prosí...

Dafinka se velmi rychle přizpůsobila. A máme tu další surikatu...

 

Panáčkující Saaba

 

 

A Dafinka škemrající o mlsku

 

 

25.3.2012

 

Dafinku jsem ostříhala. Měla naprosto nejdelší chlupy ze všech našich chlupáčů. Necuchaly se, ale začaly se uvolňovat, takže jsem měla strach, aby se nám neucpala. Udržet takovou divoženku vůbec nebylo jednoduché, takže konečný sestřih můžeme hodnotit jako: opižlaná. Ostříhání mělo na Dafné velice pozitivní vliv. Vždy byla divočejší, ovšem teď je jako malá akční veveřička. Když je venku z klece, pořád musíme hlídat, kde je a co zrovna tropí.

 

V sobotu jsme zažili pořádný šok. Dafné v radostné náladě vyskočila na klec Saabušky. Saaba má klec Cassitu, vysokou, s víkem v oblouku. Nenapadlo by nás, že tam může skočit... Jenže při seskoku si vytrhla na obouch předních packách drápek. Krve jak při porážce... Vůbec to nešlo zastavit, volali jsme na veterinu. Pak se krev konečně podařila zastavit. Chudinečka malinká. Evidentně jí to bolelo. Druhý den jí už otrnulo a zase řádila jak čertík.

 

Lumpárna jí kouká z očí...

 

 

Nejraději Dafinka leze na podnožku a z ní na židli pod jídelní stůl

 

 

Tady Dafinka koketuje s páníčkem

 

 

A tady zase provokuje Pepinku. Holky nemohou jít spolu ven, musí se prostřídat. Pepina je velice teritoriální a jinou samičku by netolerovala. Na fotkách je vidět rozdíl ve velikosti, obě to jsou dospělé králindy, ale Dafinka je téměř poloviční, než Pepina.

 

 

Dafinka a Amos

 

 

A tady si Dafné vynucuje ňaminku

 

 

Matýsek... je jak starosta

 

 

Na seně se Mates vždy pořádně zčuní...

 

 

A velká láska: Pepinka a Matýsek

 

 

 

26.3.2012

 

Když se podíváte na fotky Matýska, vidíte iluzi neviňátka. Ovšem opak je pravdou...

Pozorovala jsem Matýskovu neskutečnou lumpárnu. Promyšlenou zlomyslnost.

Matýsek, jako vždy, seděl na své kleci a pozoroval okolí. Pepinka šla způsobně "kakat" na záchůdek vedle klece pod seníček. Matýsek chvilku Pepinku z výšky pozoroval. Bylo vidět, jak usilovně přemýšlí...  A pak začal Matýsek konat. Začal seno ze seníčku pomaličku sunout na kraj, vždy koukl ze shora na Pepinku, a zase pacičkama strkal seno od sebe, přes okraj seníčku. Ještě kousek, ještě kousíček... a už Pepinka měla seno na hlavě. A pak si představte hodně veselého králíka. Každý Matýskův pohyb vyjadřoval škodolibou radost. Přísahala bych, že se smál. Prostě "Karlík". 

(Jen pro vysvětlení těm, kdo králíčky nemá. Je běžné, že králíčci hrabou. Dělají to všichni a dělají to hrozně rádi. Rádi rozhrabou i seno, pokud k tomu mají příležitost, a pak si vybírají ta nejchutnější stébélka. Jenže vždy, když hrabou, shrabují seno pod sebe nebo ho roztahají. To, co provedl Mates, to nebylo vybírání sena na baštu. Bylo to cílené vysypání seníčku na Pepinku. I ty neohrabané pohyby, kdy seno nesunul pod sebe, ale od sebe, byly směšné. A pak ta radost, když se mu to povedlo!)

 

31.3.2012

 

Matýsek si v zimě našel novou, krásnou, velikou noru. Páníčkovu pracovnu. Když mu došlo, že "nora" je již obsazená, rozhodl se si své nové obydlí vybojovat. Stavil se na zadní a dělal na páníčka zlé  výpady. "Já jsem tady hlavní králík! Všechno tady je moje!". Celkem dva dny si jako chlapi vyjasňovali své pozice a pak Matýsek připustil, že v té krásné noře šéfuje někdo jiný. Ale pracovnu si Mates nesmírně oblíbil. A tak Matýsek chodí k páníčkovi do pracovny na návštěvu a pracují spolu. Čas od času odtud slyším: "Matýsku, to jsou moje počítače! Mazej si pracovat na ten svůj!"

... No ano, Matýsek má svůj počítač. A nejraději má, když mu ještě páníček sundá klávesnici, to je potom doslova počítačový maniak!

 

 

A tady Matýsek běží do obýváku

 

 

Dafinka, naše veselá skokanka. Podívejte, jak rychle obrůstá. Stříhaná byla před týdnem.

 

 

1.4.2012

 

Dnes nám modelku dělala Saabuška

 

 

8.4.2012 - Velikonoce

 

Venku je těsně nad nulou, chvílema sněží, což velikonoční náladu zrovna nenavozuje. Naši "Karlíci", jako kdyby vědli, že jsem doma a mám na ně čas, přeměnili obývák k obrazu svému, tj. v králíkárnu. Celé dopoledne jsem uklízela a proklínala ty "chlupaté potvory". Pak jsem viděla Pepinku a Matýska, jak se tulí, a zlost mě přešla. A já vytáhla foťák. Světelné podmínky sice nic moc, bez blesku šero, s bleskem přesvícené, ale něco z té velikonoční králičí pohody přece jenom vyšlo. Tak snad tu pohodu přinesu i na vás...

 

 

A tady už za Pepinkou šel na klec i Matýsek. A hned se jí nastavil a nechal se opečovávat.

 

 

I Pepinka si potřebuje očistit tlapku...

 

 

Po vykonané práci - zasloužený odpočinek.

 

 

22.4.2012

 

Dnes jsem fotila Dafinku, divoženku naší. Dafina okamžitě po "vypuštění" předvedla rodeo v obýváku a pak se někam "zašila". Já jí uklízela bydlení a byla jsem ráda, že se mi neplete pod rukama. Normálně mě totiž od klece odhání. Dnes nic. Když bylo doklizena a klícka byla jako ze škatulky, začala jsem Dafinku hledat. V obýváku nebyla, a tak jsem s tušením šla do ložnice. Dafince se vždy líbil Amosův pelíšek. Jenže tentokrát nebyla v pelíšku u Amose... ale u paničky! Netuším, jak se jí podařilo vyskočit ke mě do postele, máme totiž postele hodně vysoké, dělané na zakázku. Každopádně tam byla a hrozně se jí tam líbilo. Hopsala, skoro metala kozelce, prostě měla obrovskou radost. Obsadila paničce pelech! Ale všeho jen dočasu! K její velké nelibosti musela dolů. A na zemi ji zase od svého pelechu hnal Amos...

 

 

V kuchyni Dafrinka našla meduňku, kterou tam uchovávám do doby, než bude natolik teplo, abych ji mohla přesunout na balkón. Ó, taková meduňka, to bude bašta! Jenže "karlíci" si nedají vysvětlit, že meduňka musí ještě vyrůst. Proč by ji nemohli "ochutnat" hned?

 

 

Dafné jsem od meduňky vyhnala, tak si šla na svoje oblíbené místo pod stůl. A co kdyby to šlo nahoru?

 

 

19.5.2012

 

Dafinka nám zmizela z očí. Pořád jsem slyšela takové podivné zvuky. Žuch. Žuch. Pak to přestalo, tak jsem se o to dál nezalímala. Když jsme Dafinku začali hledat, tentokrát jsem šla už skoro na jisto. No, jasně! To "žuch" bylo, když Dafné nedoskočila do postele. Přestalo to, protože se tam dostala. Tentokrát jsem jí přistihla i s foťákem...

 

Mates odpočívá

 

 

 

27.5.2012

 

Venku je teplo a králíci si pře den hrají "na mrtvolky", večer pak lumpačí. Nebo si hrají na Hvězdné války... Je to hra u Pepinky a Matýska velice populární. Každý si utrhne svoji podlahovou lištu a pak předvádí takové šermovačky, že by se i George Lucas divil.

 

Vzhledem k volnému dni jsem se dnes rozhodla Pepince a Matýskovi udělat nepopulární manikůru. Nejdřív jsem "vykydala" záchůdky, vyčistila klece, aby Pepinka po zákroku mohla jít trucovat do boudičky. První šla na řadu Pepinka a drápky byly ostříhány v cukuletu. Když jsem jí šla ostříhat čupřinu na hlavičce, už se zlobila. Ale nebylo zbytí. Pepinka trpí na to, že jí chlupy padají do očiček a ta pak slzí. Přistřihla jsem chlupy na hlavičce a k její velké nelibosti ještě chlupy pod krkem, aby se tam čirou náhodou neudělal dred. A je to fešanda!

 

 

S Matýskem jsem měla větší práci. Stříhání drápků zvládl skvěle. Pak jsem se rozhodla pro klasický letní sestřih. Matýsek se projevil jako kabrňák, držel, dokud setřih nebyl hotový. I tak nepopulární partii, jako je krk, si nechal ostříhat v poloze "na miminko". No, je trošku opižlaný, ale účel to splní. Už žádné dlouhé uvolněné chlupy, které by mu ucpaly žaludek!

 

 

Ostříhaní "tuliči"

 

 

Matýsek hajá.

 

 

14.6.2012

 

Podařilo se mi odhalit praktiky naší Dafinky! Jaké praktiky? A jak?

Jsem na neschopence, čas trávím v posteli v obýváku, kolem pobíhají nebo odpočívají na střídačku Pepinka s Matýskem nebo holky - Dafné nebo Saaba. Kdybych měla jen Pepinku a Matýska, téměř bych nemusela uklízet. Vzorňáci. Žádné "upadlé" bobečky, žádné kapičky na poznačení si svého teritoria. Zato holky jsou oproti nim čuňata. Saaba se každé ráno na boudičce zvánočkuje tak, že když seskočí, pokaždé se divím, jak je fyzicky možné, aby tak malý tvoreček vyprodukoval takovou hromadu vánoček. A protože Saaba nejraději na té kupě "...." trůní, mnohdy přijde na řadu mytí prciny i nožiček. Nejhorší na tom je, když ji v poloze "na miminko" myji a vytírám, má naprosto blažený výraz... Podezírám jí, že to dělá schválně. Když si vezmu, kolik jsme utratili za koprologie a vyšetření všeho možného, zda to není důsledek nějaké nemoci - vždy s verdiktem: Saaba je naprosto zdravá. Proč tak vánočkuje, nikdo neví. Kolik jsme investovali za všechna možná krmiva s tím NEJ složením (která nakonec skončila buď u všežravé Pepinky, některá dokonce v koši, protože to všichni odmítli baštit), a stejně beze změny. Saabu jsem k jejímu naprostému zoufalství kdysi odsoudila jen k senné dietě - a vánočkovala snad ještě více. Takže zase k obrovské radosti dostala opět granulky.

Dafina se, bohužel, v tvorbě vánoček "pomamila". Jenže jsem dlouho nedokázala pochopit, jak to, že Dafné má vždycky vánočky úhledně zabalené do koberečku. Dnes jsem ji, potvoru jednu chytrou, pozorovala...:

Dafinka měla takový vážný, soustředěný výraz... pak seskočila - a smrad. Vánočka neuvěřitelné délky cca krabičky od sirek. V tomhle je opravdu po mámě! Na koberečku měla Dafina dva klacíky na okus, oba jedním chvatem bravurně odhodila. Pak zvedla zoubky roh koberečku a přehodila ho přes vánočku. Bylo to málo, takže ještě kousek táhla - až byla vánočka celá překrytá. S obrovským uspokojením si na takto přehrnutý kobereček lehla. Bylo uklizeno! A já jen s otevřenou pusou nevěřila vlastním očím. Teď už vím, proč má Dafinka takovou spotřebu koberečků  - já je pak "odhovňuji" a peru.

 

5.7.2012

 

Vedro, vedro... To je charakteristika počasí posledních 14 dní. Ušáci se snažili chladit alespoň o podlahu, asi bez úspěchu, protože i při puštěném větráku teplota v bytě dosahovala 30°C. A navíc příšerná vlhkost! Jako v prádelně...

Tak jsem přistoupila k razantnímu kroku a všechny teddýsky ostříhala. Proces samotný, no, jak jinak, se jim vůbec nelíbil. Ani výsledek není zrovna estetický... Ovšem ta úleva! Jako by všichni obživli a začali vymýšlet lumpárny. Musela jsem jim opět vyndat tunel, abych je trošku směrovala a mohli si vybít energii pohybem, nikoli nějakou devastující činností. Povedlo se!

Matýsek blbnutí v tunelu miluje. Ovšem Pepinka si pravidelně hraje na závody na ploché dráze. Jak to vypadá? Pepinka tryskem vyrazí od klece, jako od startovní čáry. V rychlosti hupne na gauč, ještě rychleji profrčí po bočnici na opírání zad opravdu jako na ploché dráze, pak šup dolů, otočka smykem, frnk tunelem - a hurá! Pepinka je v cíli! ... Jenže nafotit to nejde. Nikdy to nestihnu.

 

Takže máme opět jen pár klidových foteček ostříhaných, opižlaných, ale spokojených teddýsků, Pepinky a Matýska.

 

 

Matýsek v tunelu.

 

 

Saabuška byla ostříhaná úplně poprvé. Vůbec se jí to nelíbilo a pořádně se urazila. Co jsem to jen udělala s naší chlupatou princeznou...

 

 

"Bobek? Kde se tam vzal? To já ne... Opravdu! On se tam jen tak objevil, ale já jsem v tom nevinně!"

 

 

Dafina. Kapitola sama pro sebe. Dračice, čertice, torpédo, čůza, surikata... Takhle jí na střídačku říkáme. Opodstatněně...

 

 

Kde je Dafinka? Kuk!

 

 

Kde byla Dafinka? V ložnici...

 

 

Dafina jako starostka. Jen se podívejte na ten důležitý výraz.

 

 

A neplecha. "Dosáhnu na ty banány?"

 

 

"Ňaminku, prosím..."

 

 

8.7.2012

 

Vedro, vedro, vedro...

 

 

15.7.2012

 

Včera jsem zažila pořádný šok. Vypustila jsem Dafinku a šla si po svém. Dafné, bohužel, chodí z klece, jen když ostatní králíci jsou zavření. Vyrostla z ní dominantní králinda, takže nepřipadá v úvahu ji pustit s Matýskem a Pepinkou, která je též majetnická. A Saabušku Dafina tak terorizovala, že už ani spolu být nemohou. Takže Dafné řádila v obýváku, v ložnici, v chodbě, a pak jsem ji pustila z očí. Po dvou hodinách mi došlo, že se mi pod nohama neplete králík. A začala jsem ji hledat. Po pěti minutách jsem už lítala po celém bytě, volala, ale Dafinka nikde! Panika! A pak jsem ji uviděla! Trůnila si ve vlastní kleci. Jenže Dafinka má klec "v prvním patře". Vstup je ve výšce 65 cm! Dafinu zřejmě přestalo bavit lumpačení a řekla si, že je čas jít domů. Tak si prostě hupla do vlastní klece...

 

Dnes jsem nafotila Pepinku a Matýska. Pepinka tak láskyplně opečovávala Matýska, že nešlo odolat a nevyfotit je.

 

 

Po velké péči si Pepinka řádně odpočala.