Žijeme s teddy králíčky

 

Rok 2012: Tři

 

Dafinčina smrt nás velmi zasáhla. Nedokáži "rolovat" stránkou, kde většina fotek je právě s Dafné. Moc to bolí. Proto nová stránka. S třemi ušáky, kteří nám dělají život hezčí...

 

1.12.2012

 

Minulý týden jsem ty moje chlupáče ostříhala. Našla jsem "řetízek" z bobečků, nejspíš od Pepinky. Pepinka pořád Matýska opečovává, takže obavy, aby slízané chlupy zase neudělaly paseku v bříšku, vedly k tak neoblíbenému stříhání. Saabuška je hodňoučká, takže tady to šlo rychle. Pro Matese i Pepinku je moje snažení s nůžkami vždy chápáno jako nebývalé a neomluvitelné omezování osobní svobody, takže na kosmetické úpravy mi moc času nezbylo. Opižlaní... No co, stejně obrůstají tak rychle, že co nevidět se budeme stříhat znovu.

 

Mates

 

 

Pepinka opět opečovává Matýska.

 

 

Čerstvé voňavé seno. Ňam... Pepinka ho má až za ušima :)

 

 

 

12.12.2012 k nám přibyl další člen rodiny - beránek, kterého jsem pojmenovala jménem Bubák.

 

15.12.2012

 

Pár slov do začátku.

Dafinečka nám hrozně moc chybí. A prázdná klec jako by čekala na nového obyvatele. Jenže...  každý další chlupáček by byl porovnáván s Dafinkou. Ačkoli teddíky miluji, už jsme si zažili moc a moc starostí a bolesti, jejichž společným jmenovatelem byly právě ty krásné dlouhé chlupy. Amosek nám umřel na ucpání bříška, Pepinka také prodělala stázi žaludku, jejíž příčinou byly smotky chlupů, Matýsek musel kůli stejnému problému podstoupit operaci žaludku a Dafinečka zemřela na ucpání tenkého střeva. Chlupy, chlupy, chlupy. Krásné, ale vraždící. Verdikt veteriny: "Z každých 10 provedených operací žaludku u králíčků je jich minimálně 8 teddíků".

 

Vyhlídla jsem si tedy králíčka krátkosrstého. Zakrslého saténového beránka s rex genem. Prohlídla jsem si rodiče, zkontrolovala mrňousovi zoubky. Po příjezdu domů jsem nechala udělat koprologii. Prokázaly se kokcidie na dva křížky, takže přeléčujeme a dodržujeme karanténu, aby se nenakazili ostatní. Snad zůstane jen u toho a nic dalšího nás již nestihne.

 

Bubák pochází z CHS Jahůdka.

 

Když jsem dovezla Bubáka domů a dala ho do klece, zažili jsme první šok. Bubák si dvakrát oběhl klec a začal po kleci poskakovat a radostně házet prdelkou. Hned po té se pustil do granulek, pak do sena, pak okoštoval z drátěné koule slámu, pak zase granulky a pořád do kolečka. Baštil a baštil a baštil. Zírali jsme, co se do tak malinkého stvoření vejde... Ve stejné míře odcházely i bobečky. Během dvou hodin zbaštil seno z třetiny koule, spustu granulek a klec vypadala, jako kdybych ji týden "nekydala". Pak Bubák doslova upadl na bok a usnul. Šli jsme kontrolovat, jestli opravdu spí... dokonale hrál mrtvolku! Žádná aklimatizace, žádné zvykání. Bubák se hned od samého příjezdu choval tak, jako kdyby přijel odněkud domů. Do svého. Miloš zíral na Bubákovo řádění s komentářem: "To není Bubák, to je Belzebub!"

 

A tak to u nás je stále. Bubák baští, bobčí, běhá, skáče, hází prdelkou a při spaní simuluje mrtvolku. Miláček :)

Dokud budeme léčit kokcidiózu, musí Bubák zůstat v kleci. Světelné podmínky byly sice mizerné, ale pár fotek se použít dalo...

 

 

Nejběžnější činnost :)

 

 

A takto Bubák bydlí.

 

 

16.12.2012

 

 

Doma (před vykydáním)...

 

 

21.12.2012

 

První den dovolené. Celý týden jsem od Miloše slyšela až neuvěřitelné skazky, co Bubák všechno tropil. Jednu z nich vám zprostředkovaně popíši:

"Tak jsem si málem smíchem znečistil spodní prádlo... Bubák hlodal zvoneček, který má zavěšený nad záchůdkem. Zespodu, z boku... ale pořád to nebylo ono. Pak se posadil na záchůdek, narovnal pěkně do pravého úhlu, packy opřené o zvoneček. Už to bylo směšné. Jenže to by nebyl Bubák! Jak se tak držel zvonečku, odrazil se a visel na zvonečku... Bim, bam, bim, bam... jako opičák se houpal na zvonečku, než sjel dolů."

 

Šla jsem prozkoumat zavěšený zvoneček, ale nějak jsem si nemohla srovnat fyzikální zákony s tím, co mi bylo popisováno. Dnes již ano! Bubák se vymyká všemu, co jsme zatím o chování a možnostech králíků věděli!

 

Bubáka stále léčíme (likvidujeme kokcidie), takže nemůže běhat po obýváku, jako ostatní, aby je nanekazil. Ale Bubáček by tak chtěl! Skrz mříže pozoruje cvrkot dole a jasně nám dává najevo: "Já chci taky!".

 

Dnes jsem naši chlupatou smečku zavřela - což všichni nesli značně nelibě a postavila do obýváku ohrádku.  Bubáka jsem vypustila alespoň tam. A děly se věci... Bubák se choval, jako kdybych ho vypustila na závodní dráhu. Radostí házel prdelkou, skákal, tryskem lítal tam a sem, vše zkoumal. Po chviličce se rozhodl, že ohrádka je sice prima, ale celý obývák by byl lepší!

 

Bubák v pohybu...

 

 

Bubák ve vzduchu...

 

 

Bubák ve smyku...

 

 

Takhle to bylo v obýváku.

 

 

Amose Bubák naprosto fascinoval.

 

 

Jenže fascinace nebyla jen ze strany Amose. Bubáka cizí tvor také velice zajímal a vůbec se nebál, ba naopak. To Amos couval, když k němu Bubák vyrazil!

 

 

Už je nám jasné, že se Amosek těší, že konečně bude mít kamaráda, který se s ním bude honit a tahat o kostičku. Ovšem, kdo boj o kostičku vyhraje... asi vím :)

 

25.12.2012

 

Prožíváme svátky vánoční tak nějak obyčejně. Stromeček nemáme, to bychom ho museli postavit přesně uprostřed obýváku... Všude jsou citrusy a jiné subtropické rostliny, a tam, kde není zeleň, jsou králíci. Prostě máme doma útulno. Leda že bychom ustrojili fejchou nebo jednu z mučenek :)

 

Bubák roste jako z vody! Po přinesení vážil 569 g, dnes, po 10 dnech, má 695 g! Také mu páníček říká "Žeryk". Bubák totiž nepapá. Bubák doslova žere, futruje, a to téměř nepřetržitě. Pokud se necpe, tak spí stylem "mrtvolka" nebo se dožaduje vyndat ven. V tomto je Bubák jak pes, kde platí: "Jednou můžu, pořád můžu." Jednou byl z klece venku, a tak nabyl přesvědčení, že pobyt mimo svouji vlastní klec je jeho právo. Jenže to zatím není tak jednoduché. Dokud nebudeme mít výsledky vyšetření bobečků a tím jistotu, že se nám podařilo zlikvidovat kokcidie, je jeho pobyt v obýváku omezen jen na ohrádku, a to ještě za přísných opatření. Jakmile jde Bubák domů, vše musím důkladně uklidit a vytřít podlahu... A tak se Bubák vzteká v kleci a chce ven!

 

S Bubákem má problém naše Pepinka. Pepinka strašně žárlí! Jako by příchodem nového králíčka bylo ohroženo její postavení vrchní králindy! Kdykoli byl Bubák v ohrádce a Pepinka zavřená, počurala se u dvířek. Vzteky. Vyváděla jak šílená! O to větší pozornost pak věnovala Matýskovi... Matýsek je jenom Pepinky! Kdykoli jsem chtěla Matýska pohladit, přihnala se Pepka a odháněla mě od něj. A averze proti Bubáčkovi? Co kdyby Bubák chtěl Matýska vystrnadit...

 

31.12.2012

 

Konec roku 2012 probíhal jako každý jiný den. Celý den po obýváku běhali, váleli se, mazlili, o ňamky a podrbání prosili Pepinka s Matýskem, večer běhala Saaba a po ohrádce se proháněl Bubák. Skoro až do půlnoci.

 

Snad nám příští rok přinese víc štěstí a vyhnou se nám zdravotní i jiné problémy...