Žijeme s teddy králíčky

Rok 2010: Byt? Ne, králíkárna!

 

22.8.2010

 

Naše krásná bílá princeznička Saabuška zatím na miminka čeká. Jenže Saaba je pořádně vybíravá. Při prvním pokusu o připuštění naprosto nekompromisně odmítla samečka, krásného bílého kluka Montíka, který se pak stal otcem miminek naší Pepinky. Druhý a třetí pokus dopadl úplně stejně. Druhého samečka odmítla stejně zásadně a při pokusu o "znásilnění" se snažila krasavce Dencera zakousnout. A potřetí - to jsme si mysleli, že připuštění pěkným holanďánkem dopadlo - a ono ne.

 

Rozhodli jsme se o poslední pokus. A tak od včerejška máme zapůjčeného nádherného samečka Dantíka z výborné CHS  TEDDY Z KRAJE SNŮ , čímž bych chtěla moc poděkovat panu Krobotovi za mimořádnou vstřícnost. Velmi si Vážím jeho přístupu ke zvířátkům a jsem ráda, že zrovna u něj je náš sameček z vrhu B – Bertík.

 

Dante zvládl přesun k nám výborně a rychle se zabydlel. A prakticky okamžitě nás okouzlil.

Dantík je nádherný malinký sameček, tělem kompaktní, s malými oušky a pěknou srstí. Ale to, co nás naprosto uchvátilo, je jeho povaha. Dantík je neskutěčný mazel, chovací, kontaktní, miloučký. A tak k naší Saabušce přicestoval "ženich", který je jejím chlapským protějškem. Máme teď dva mazlíky. Saabušku, naši náručovou princezničku a mazlíčka Dantíka. Jaká pak mohou být miminka ze spojení takových miláčků?

 

Saabuška se dnes s Dantíkem pomalu začala seznamovat. K naší obrovské radosti seznamování probíhalo slibně.

Saaba se o Danteho začala zajímat! Hurá! Je to první sameček, kterého si vůbec všimla. A tak jsme s nadšením pozorovali, jak se oňufávali a líbali přes mříže. Saabuška si po té označila prostor kolem jeho klece a pak si ke kleci lehla a Dantíka si hlídala. Úžasné! Saaba poprvé sama projevila zájem o samečka! Pokud vše bude takto příznivě pokračovat, zkusíme zítra nebo pozítří oběma dát volný výběh - a uvidíme.

Snad se konečně miminek od Saaby dočkáme...

 

23.8.2010

 Tohle snad bude tatínek miminek, Dantík...

 

  

Připouštění...

 

Saaba si Dantíka celý den hlídala. Dokonce mu obbobkovala klec. Ležela nábožně podél klece pod boudičkou, na boudičce seděl Dantík a dupal. Což dokonale rezonovalo. A tak jsme si řekli, že je čas...

 

  

Dantíka jsme nechali běhat po obýváku, ale to už se za ním z vedlejšího pokoje přihnala Saaba!

 

   

Saaba se rozhodla, že Datíkovi ukáže, že paní je tu ona! A tak místo aby byl nahoře Dante, se vší razancí obskakovala Dantíka Saaba... ("Sodoma, Gomora...!!!")

  

   

Tak tahla bílá princeznička se ukázala jako pořádná dračice. No, rovnoprávnost se projevuje i u králíků... Jen na miminka bychom potřebovali, aby ta naše "sněhová čůzinka" byla trošku povolnější...

   

  Tady je dokončení pokusu o miminka

 

 

 

23.9.2010

 

Hurá! Dnes se naší Saabušce narodila miminka.

 

Ale to, co tomu předcházelo, nebylo vůbec jednoduché. Po předchozích nepodařených pokusech o miminka Saaby jsme ke všemu přistupovali s obavami, zda se zase nebude jednat o "falešku".

 

Saaba hned v prvních 14 dnech březosti vybudovala luxusní hnízdo, ale pak si ho přestala všímat. S hrůzou jsme čekali na 17.den, zda se oškube (to by byla falešná březost), či ne. Neoškubala se, a tak nám svitla naděje, že by opravdu mohla čekat miminka.

 

Navíc Saaba začala moc baštit. Vlastně pořád jenom baštila a baštila. Z naší kilové princezničky se ke konci březosti stal bílý chlupatý hrošík. Už ani nehopkala, jen se někde válela a pokud si lehla na bříško, přepadla na bok, až zadní packy plandaly ve vzduchu... To je to samé, jako kdyby jste přidělali nohy na míček - také se nedostanou na podložku.

Pět dní před porodem přestala papat. Jen v noci si tu a tam ďobla sena. Nejdřív nás vyděsilo, že bude rodit předčasně, pak jsme si zase říkali, že březost opravdu jen hrála a totálně se přecpala, takže si dává dietku. Obavy se stupňovaly... Vzhledem k objemu bříška jsme se obávali, aby miminka nebyla moc veliká a nebyl problém s porodem, nebo aby jich nebylo moc...

 

Přešel den a noc plánovaného porodu - a nic. Druhý den - také nic. Večer se Saaba po dlouhé době vydala do obýváku a tam si hopsala, jako by se nic nedělo. Dokonce si šla zavrkat na Matese!

"A jéé, mysleli jsme si, kdepak miminka, tahla holka to na nás hraje!"

Ale kolem jedné hodiny v noci se Saaba začala připravovat k porodu a ráno o půl páté porodila 3 miminka.  Dvě byla krásňoučká, třetí bylo, bohužel, mrtvé. Bylo malinkaté, nedovyvinuté, ani ho neočistila. Nemělo šanci, příroda tomu nechtěla...

 

Saaba se projevila jako správná mamina, vystlala předem připravené hnízdo chlupy, miminka zahrnula senem a boudičku utěsňovala a utěsňovala...

 

Miminkům je teď půl dne, jsou v pořádku, Saaba také. Tak nám držte palečky, ať to tak také zůstane.

 

 25.9.2010

 

Pořád mi nebylo jasné, jak je možné, že Saabuška měla tak obrovské bříško - a 3 miminka. Navíc ani po porodu nezačala nijak víc papat. Chtěla z klece, ale nekonalo se žádné veselé hopkání, jen si lehla na kobereček a odpočívala. Vždy se vrátila do klece, "utěsnila" boudičku (našlapala a napěchovala seno kolem boudičky s miminky) a zase vyskočila ven a šla si lehnout do pokoje na koberec.

 

Večer, den po porodu, se Saabuška šla podívat do obýváku na Matýska, dokonce se proběhla, ale pak se velmi rychle vrátila zpátky k sobě. Přičítala jsem to obavě o miminka. Za půl hodinky jsem se šla na Saabu podívat a vyděsila mě kaluž krve v kleci. Saaba ležela, oddychovala, ale bez vrzání (bolesti). Vypadala jen, že odpočívá. Chtěla jsem zkontrolovat miminka a našla v boudičce další miminko. Obrovské. Velikostí, jako 3 miminka dohromady. Mrtvé. To byla ta příčina obrovského bříška...  Někdy se u králíčků taková věc stává. Chudáček Saabuška! Z fyzikálního hlediska je těžké pochopit, jak se vůbec takový obřík mohl dostat ven. Holčička naše malinká statečná...

 

Měli jsme však ohromné štěstí, že Saaba porodila nejdřív ta malá miminka (normální velikosti). Kdyby tomu bylo naopak, nepřežilo by žádné, zadusili by se. Čekala nás ještě další děsuplná noc, kdy jsme měli starost o Saabušku. V Saabě to kručelo, žbluňkalo... jak když máte pořádný hlad a tyhle zvuky pustíte přes zesilovač. Vše se v ní srovnávalo... Začala však prakticky okamžitě papat. Seno, i si zobla do granulek. A to svědčilo o tom, že bude v pořádku.

 

Po tomto opožděném porodu Saabuška znovu ožila. Přepečlivě se o miminka stará. Jsou to krásní napapaní růžovoučtí puclíci. Papá a bobkuje, tak jak má.

 

Včera se Saabuška vydala obhlédnout byt a doběhla za námi do obýváku. Zavřela jsem Pepinu - ty dvě se nemají rády. Saaba lítala po koberci, pak hopla na Matýskovu klec a hned mu začala ujídat seno. Pak se rozhodla, že pozlobí Pepinu a šla na venkovní záchůdek, který je vedle klece Pepi. Chvíli bobkovala a pak se začala nakrucovat, natřásat a doslova na Pepinku "házela ksichty" (protože jinak nejsem schopná popsat tu mimiku). Jestli mi někdo řekne, že králíčci jsou prostoduchá zvířátka bez emocí, přála bych mu vidět tuto scénu. Přetlumočím do lidské řeči, co se dělo mezi Saabuškou a Pepinkou:

 

Saaba: "Koukej, já jsem tady a ty jsi zavřená... A žeru Ti seno, koukej, koukej...! A mám miminka a Ty ne... kyž, kyž...! Mám svoje miminka a Ty máš prd a ještě jsi tu zavřená..."

Pepi: "Počkej, až se dostanu ven, já Ti dám, ty jedna čůzo...!"

 

No, kdo nevěří... ať se přijde podívat.

 

2.10.2010

 

   

 

Tak tohle je náš bobeček, naše zlatíčko, naše miminko.

 

 

Dokrmujeme...

 

Ale než takto poporostlo, nezestárla jsem o necelý týden, ale o rok...

Třetí den Saabuška vyhodila jedno miminko z hnízda. Naprosto cíleně. Miminko jsem prohlížela a pochopila proč - nebylo v pořádku. Stále obdivuji přírodu a instinkt, kterým vybavila zvířátka. Ale zůstalo už nám jen jediné miminko. A to začalo pískat... Mělo hlad. Pečlivě jsem ho prohlédla. Bylo v pořádku, žádný defekt.

 

Byli jsme vyděšení. Třídenní miminko nemělo šanci k přežití na nějakém umělém dokrmování, pokud by Saabuška přišla o mlíčko. Navíc tím, že zůstalo v hnízdě samo, muselo vydat nesrovnatelně více energie na udržení teploty. Normálně se miminka zahřívají a mohou snadnějí teplotu udržet. Venku (v přírodě i v králíkárnách se mnohdy stává, že jedináček umírá právě z důvodu prochladnutí). Doma se šance na přežití zvyšují, ale musí mít dostatek energie - dost maminčina mlíčka.

 

Tak jsme "najeli" na kojení - dokrmování. Ráno jedno krmení navíc, večer další. Saabuška byla a je zlatá. Krásně si lehla na zádíčka a nechala si mrňouska přikládat. Prcek postupně sál ze 4 cecíků a po půl hodině se bříško naplnilo. A večer se krmící rituál opakuje...

 

Saabuška je ale velmi pečlivá matka. Zpočátku jsme měli obavy, zda mimi vůbec sama krmí, protože byla velice tichá a diskrétní. A my byli zvyklí na doslova "tyátr", jaký kolem kojení dělala Pepina. Pak jsme ji uprostřed noci přistihli. Nakrmila mimáska a utěsnila, zahrabala, jak jen to šlo. Jen asi nemá tolik mléka, aby to prckovi stačilo, ale díky dokrmování miminko krásně roste a sílí. Fotečka je právě z dokrmování.

 

  

3.10.2010

 

 

 

  

Ráno jsme se napapali (i když Saabuška v noci kojila) a rychlá fotečka před zahrabáním do teploučkého hnízda.

 

9.10.2010

 

Až do 14 dnů jsme 2 x denně mimáska kojili. Ráno a večer. A Saabuška ještě v noci a v poledne. A pak se Saabě "dokojování" najednou přestalo líbit. Vycítila, že je to zbytečné a my dali na její názor - a přestali.  Saaba kojí po svém a prcek krásně prospívá. V deseti dnech otevřel oči a teď nás každé ráno budí šramot, jak "sportuje" po kleci - lítá jak pošuk a vše zkoumá. A my jsme šťastní jak blechy, že po těch těžkých začátcích, má tolik elánu do života.

 

Dnes jsme se rozhodli našeho mimáska nafotit. To bude evidentně modelka - nebo model. Vůbec nemělo strach a promenádovalo se po obýváku, jak kdyby to dělalo denně...

 

Já jsem miminko Saabušky a Dantíka

 

 

 

A tady se už mazlím... jsem mazel po mamince!

 

 

 Maminka mě dala do klece, abych nebyla vystresovaná - a já tam řádila jak "černá ruka"!

 

 

Napapala jsem se a teď se Ti schovám!

 

 

10.10.2010

 

Krásné datum, samá desítka...  A slunečný den, takže světelné podmínky oproti včerejšku byly příznivější a naše miminko zase o den čilejší.

 

Šla jsem Saabušce "vykydat" klec. Saaba se rozvalovala v obýváku, tak jsem se nemusela obávat, že mě bude odhánět od klece (moc si to své miminko hlídá). Jenže ouha! Jakmile jsem strčila ruku do klece, že jí vyčistím, z boudičky se vyřítilo mimi a cpalo se mi do ruky... A chtělo chovat! Tak úklid neúklid, šli jsme se mazlinkat. Po chvíli si miminko převzal na mazlení páníček a já se hned vrhla na čištění klece. Zatímco já upravovala králičí bydlení, mimi u páníčka usnulo a ze spaní si vrzalo! Já věděla, že chovací nátura po Saabě se musí geneticky projevit! Hurá!! Budeme mít dalšího přítuláka!

 

A než jsem miminko dala zpátky do klece, podívala jsem se na pohlaví. Miminko bude Dafné. Holka.

 

A Dafné se nechtělo spinkat a řádila a já fotila a fotila. Prostě čiperná holčička.

  

 

Objevila jsem mističku s vodou - tak jsem to hned zkusila

 

 

 Máma mi říkala, že bobkovat se chodí sem...

 

 

Já jsem holka průzkumnice a rozhodla jsem se podívat se na boudičku.

 

 

Půjde to?

 

 

Půjde!

 

 

Tedy ten páníček tam má ale věcí...

 

 

16.10.2010

 

Dafné nám roste do krásy, je to zvědavá a čilá holčička a navíc ohromný mazel. Už jsme odchovali nějaká ta miminka, Beyuščiným miminkám jsme byli za kmotříčky, ale chování Dafné nám úplně vyráží dech. Řádí jak v kleci, tak mimo klec.

V týdnu jsem šla do ložnice a Dafné mi capkala naproti... Pochopila jsem, že v tomhle směru určitě nebude po mamince, která skoro neskáče... A to máme velkou klec s pořádně vysokým vstupem! Dafné skáče a leze, kam to jen jde, nic pro ni není vysoko, nic pro ni není daleko. A to je teprve škvrně!

 

Ještě větší zážitky jsou s přítulností Dafné. Stačí dát do klece ruku a hned se cpe do dlaně. Pokud ovšem Dafné nesedí na nebo pod Saabuškou... Opravdu, Dafné se od Saaby nehne a ta se nehne od Dafné. Ano, napsala jsem na Saabušce... Jsou to neuvěřitelné posezy na hřbětě, mezi ušima, za krkem... a Saaba je blažená, že má Dafné u sebe. A když Dafné nesedí Saabě mezi ušima, je zalezlá pod bříškem Saaby - jako klokan v kapse nebo miminko tučňáka. Ale u nás v bytě opravdu nemrzne.

  

 

 

23.10.2010

 

Jak vidíte, Dafné se od Saabušky nehne. Kolikrát jsme ji hledali - a pak někde z chlupů Saabušky vykoukne hlavička se žlutými oušky a doslova rozesmátý čumáček. Dafinka je zvědavá, ale v obýváku je nesvá. A tak to dopadá často takto:

 

 

29.10.2010

 

Naše Dafné (Dafi, Dafinka) roste jako z vody. Začíná pěkně chlupatět, no, však má být po kom chlupatá!!!  Jenže tahle princeznička se jen na oko tváří jako princeznička, ale jinak je to pořádný ďáblík. Hlavně v noci, když sportuje po kleci, tak dupe jako slon a hejno ježků zároveň... Víme to až móc dobře - protože je s námi v ložnici!

V týdnu jsme měli noční povyražení... Holky, čili Saabušku s Dafné na noc zavírám. Mají klec metr dvacet velkou Casitu, která je hodně vysoká. Všechno bylo pozavírané. V noci nás nejdřív probudila okolo druhé Saaba a chtěla se jít proběhnout, či lépe řečeno nechtěla bobčit u sebe v kleci a hnala se do obýváku na venkovní toaletku. Klec jsem zase pečlivě uzavřela a šla zase spát. Po nějaké době jsem se probudila a opět Saabušku dala do klece. A ještě jsem nadávala, jak Dafinka řádí - lítala po kleci jak pošuk a pro to dupání se nedalo spát. Před ránem vše utichlo a já konečně "zabrala", než mě probudil budík. Chtěla jsem holkám "vykydat", ale jak jsem se vyděsila, když v kleci byla jenom Saabuška... Dafné běhala venku...! Jak se dostala ven?! Toť nevysvětlitelná otázka...

Kdyby vyskočila současně se Saabuškou (a pod Saabuškou, že bych jí neviděla), tak by nemohla potom tak řádit v kleci. Ale jestli se vyšplhala až pod víko klece a tam se nějak protáhla... kdo ví, jestli není "šmrnclá" nějakou veveruškou...

 

Neustále tu zmiňuji "kydání", čili úklid klece a hlavně záchůdku. Saaba je ráda, když jí otevřu klec a hned se žene do obýváku. Jenže co s Dafné? Uklízet se s Dafinkou nedá, protože pořád leze do rukou, na lopatku, honí smeták. A tak máme ranní rituál. Já otevřu dvířka, Saabuška si jde obhlédnout rajón a já Dafinku umístím páníčkovi do postele. A zatím co Dafné skáče páníčkovi na hlavu, oňufává ho a snaží se mu prozkoumat postel, já čistím klec. Rozvržení práce... ACH JO!

 

Jinak Dafné po Saabušce, kromě chuti k jídlu, nepodědila snad nic. Saaba skoro neskáče, za to Dafné je jak s pružinkama v pacičkách, Saabuška je od malinka klidná a rozvážná, ale Dafinka je jak roj sršňů. Jen u misky v Dafince poznáváme Saabuščinu dceru. Obě jsou mlsné a žravé!

 

Hledejte Dafinku... Kdepak je Dafné?

 

  

Našli jste Dafné? Tady je!!!

 

  

Jak jinak, u mističky...

 

A tady je Dafné už sama, ale to až tak nevidíme. Buď je přitulená k Saabě nebo si hraje na honěnou...

 

  

A to jsou moje holčičky...

 

 

2.11.2010

 

Dafinka nám krásně prospívá. Už pochopila, že u nás se nemusí bát volného prostoru a vyžaduje pravidelné proběhnutí po obýváku. Je tak nádherné ji vidět dovádět, "házet prtkou", prostě vnímat její radost ze života. Ale i když si Dafné volný pohyb užívá, stále se drží na blízku Saabušce. A Saabuška, jakmile vidí řádící Dafné, hned je jí na blízku, oblizuje jí a chrání - jako kdyby jsme jí celou ušpinili a trápili! Prostě jedna bez druhé nedá ani ránu!

 

 

7.11.2010

 

Dafinka nám pěkně roste a ještě víc lumpačí. Vyfotit Dafné je téměř umění. Když je v obýváku, lítá jak "střelená", vyskakuje do výšky a "háže prdelkou". A vzhledem k tomu, že v listopadu již nejsou světelné podmínky pro focení nejlepší, musím používat blesk. A když už se mi podaří na nějaké fotce Dafné zachytit (v poměru 1 fotka s Dafné na 5 fotek s mízícím ocáskem nebo dokonce bez Dafné...), tak díky blesku jsou buď přesvícené nebo máznuté. Ach jo. No, pár se mi jich podařilo vybrat.

 

 

Jak vidíte, Dafné a Saabuška jsou pořád spolu. Závislačky. Kam jde Saaba, tam najdete poletovat  Dafinku. Jenže holky jsou pěkné potvory. Věčně věku provokují buď Pepinku, nebo vzdychají u Matýska. A my se nedivíme. Ač kastrovaný, tak Pan Králík!

 

Jen je škoda, že holky nemohu pustit s "dospěláky" - Pepinkou a Matýskem. Pepi je dominantní králinda, z jejího pohledu jsou jiné samičky nežádoucí, takže by to asi špatně skončilo. A Matýsek... Ten miluje jen Pepinku. Saabu vždy odháněl a malou Dafné jsme se k němu neodvážili pustit. Kdyby se ohnal zoubky... radši ani nemyslet!

 

Kdo ale miluje Dafné naprosto a bez výhrad - to je náš Amos...

 

 

17.11.2010

 

Co se dělo po celou tu dobu, co sem nepřibývaly žádné příběhy? Prakticky každý den to samé. Dafné, ač se věkem blíží z roztomilého miminka k předpubertální králindě, velikostně je to stále mimino. Dafinka je mrňavá. Hodně mrňavá. No, má po kom. Maminka Saabuška je drobná a tatínek Dantík též. Ale je směšné, když takový "prďous" vyvádí, jako několik dospělých králíků najednou. Z Dafné roste velice osobitá králinda.

Stále hledáme, co by mohla podědit z povahy po rodičích. Maminka - chovací králinda, tatínek - mazlivý klidný králíček... A Dafné? Akční živá holčička, co vymýšlí jednu neplechu za druhou. Také se chová, to ano. Ale podrbat - a honem zase jít vyvádět... Ne jako Saaba, jejíž smyslem života je se nechat chovat...  Jediné, co podědila po Saabě, je apetyt! Baští a baští a baští. V tomhle jsou holky stejné!

 

Když jsou Saaba s Dafinkou v obýváku, Saabuška si někam lehne a Dafné lítá. Jenže Dafné mnohdy nestačí, aby pobíhala sama, a tak svoji maminku provokuje. A Saabuška se nechá. Takže je často vidět, jak běží Saaba a tu doslova nahání Dafné...  Opravdu Dafné Saabu honí!

 

Dnes jsme poprvé pustili spolu holky (Saabu a Dafné) s Cecilem, který je již kastrovaný. Cecilkovi bylo viditelně smutno, když koukal z klece na Pepinku a Matýska, jak si hrají, jak se mazlí. Nebo na holky, jak lítají po pokoji. Proto ta kastrace, aby holky získaly kamaráda a Cecilek kamarádky.

 

Nastal den D. Nic se nemohlo stát. Cecil je již neplodný. A navíc je malý. Se 70 dekagramy nemohl ohrozit ani Saabu, ani Dafinku. Navíc povahově je neagresivní. A tak jsme vypustili holky, nechali je vyběhat, potom jsme vyndali Cécu.

 

A pak jsme jen koukali...

 

Cecil se běžel skamarádit. Jenže Saaba se opět předvedla jako netykavka. Oňufali se a Saaba před Cecilem prchala. A Cecil za ní. Jenže se do toho vložila Dafné. První běžela Saaba, za ní Cecilek a toho naháněla Dafné! Po té, co Dafné Cecila dohnala za gaučem, už ho nepustila! Oňufali se, a ta malá potvůrka se mu nabídla. No, tohle přeci nemohl Cecil odmítnout! Pokoušeli jsme se Dafinku umravnit... když se do toho vložil bišonek Amos. A to už byla opravdu paráda! Jako první běžela Saaba, za ní společně Cecil s Dafné a v závěsu Amos! A my jen zírali...

 

Saabuška to vzdala jako první a odběhla radši do své klece do ložnice. Dafinka ne. Té se nová situace moc a moc líbila! Kolem ní pobíhal Cecilek, nad ní se tyčil Amos a oblizoval jí uši. Úžasné! No, jako správná ženská, byla konečně středem pozornosti samců... A dokonale si to užívala.

 

 

 

26.12.2010

 

 

Jak prožili vánoce naši ušáci?

 

Měli je šťatné, veselé a bohaté. Větší příděl zeleniny zaznamenala a řádně využila naše Pepinka. Jásala nad mrkví - a tak zbaštila nejdříve svoji, pak se vkradla do klece Matýska a zbaštila ještě mrkev jeho. Přecpala se a ráno se zvánočkovala...

 

Holky, Saaba s Dafinkou, si též pochutnaly na mrkvičce. Dafné za tu dobu, co jsme se nefotili, pořádně vyrostla. Marně přemýšlíme, po kom ta čertice Dafné vůbec je. Ta se opravdu narodila s rohama. Když se na hlavičce narozeného, ještě bílého miminka, objevily na hlavičce přesně v místě "růžků" dvě tmavé tečky jak špenlíkové hlavičky, naprosto symetricky umístěné, brali jsme to s úsměvěm. Pak teprve vylezla aprikot barvička (aprikot barva není zřejmá hned po narození, ta se objevuje z barviček poslední). Takže to, že je Dafinka čertice, jsme tušili už od narození...

 

Dafinka si už v králičí hierarchii vybojovala vůdčí pozici nad maminkou Saabuškou i nad Cecilkem. A Cecilek Dafné miluje. Dafné prohání všechny. Saabušku i Cecilka. Na mazlení si ji musíme "ulovit", ale pak se, holka jedna lumpačivá, mazlit umí...

 

 

 

Dafinka se nastavovala a Amos při focení nemohl chybět. Amos se nacpe všude!

 

 

No, nejsou to mazlíčci?

  

 

27.12.2010

 

Náš Cecilek a naše Dafinka - to je obrovská láska. Cecil chodí provokovat Matese. Matýskovi vyskočil na klec - a Dafinka okamžitě za ním. A pak už následovala velikánská "líbačka".

 

 

A tady je naše kráska Dafné samostatně...